Vstupy — setupy a 30min pivot

Čtyři setupy, které hledám na denním grafu — pullback, breakout z base, reclaim a PEG — a 30min pivot, na kterém do nich vstupuju.

Většina lidí, co začíná s pásmem EMA21, dělá jednu a tu samou věc. Otevřou graf, vidí, že se cena vrátila k průměru, a koupí. Vypadá to logicky — trend běží, cena si odskočila, tak přece nakoupím levněji.

A pak se často dívají, jak to propadne dál.

Problém není v tom nápadu. Problém je, že „cena se vrátila k pásmu” je popis situace, ne signál. Chybí mu ta část, která odděluje korekci od začátku něčeho horšího — a ta část je vždycky stejná: musíš vidět, že to pásmo drží.

Ne že se ho cena dotkla. Že ho zkusila a nedokázala prorazit.

Setup najdu na denním grafu. Vstupuju na 30minutovém — o tom je druhá půlka kapitoly.

Nejdřív podmínka: kam míří pásmo

U pullbacku a breakoutu musí platit dvě věci naráz: cena je nad pásmem a všechny tři nohy pásma rostou.

Ta druhá půlka se přeskakuje snadno a mstí se to. Cena umí být nad pásmem, které míří dolů — v klesajícím trendu se to děje pořád, jmenuje se to odraz a vypadá to na první pohled skoro stejně jako pullback. Rozdíl je jenom ve sklonu těch tří čar pod cenou.

Když nohy nerostou, není o čem se bavit. Reclaim a PEG mají podmínku jinou — u každého z nich píšu jakou.

Pullback: cena zkusí pásmo a vrátí se

Tohle je setup, který hledám nejčastěji.

Dotyk. Cena v korekci sjede svíčkou do pásma — mezi ty tři čáry.

Pásmo drží. Svíčka zavře nad spodní nohou. Zajela dovnitř, klidně i knotem pod pásmo, ale zavřela nad spodní nohou. Tohle je ten rozdíl mezi korekcí a rozpadem struktury a je to celý smysl toho, proč se používá pásmo a ne jedna čára. Jedna čára ti řekne „nad, nebo pod”. Pásmo ti řekne „zkusil to a nedokázal to”.

Teprve další den 30minutový graf. Že pásmo drží, poznám až na zavření dne. Denní graf mi tedy večer řekne, že je o čem mluvit. Kde přesně vstoupit, mi řekne až další den 30min pivot.

A jedna věc, na kterou pozor: divoký den, který ráno zajede do pásma a odpoledne zavře vysoko nad ním, ještě není hotový pullback. Je to jeden nervózní den. Že pásmo drží, chci vidět na zavření, ne na knotu.

Breakout z base

Druhý setup vypadá jinak a hlavně chce od trhu opak.

Akcie nad rostoucím pásmem se nějakou dobu nehýbe — dělá base, úzký rozsah, ve kterém cena stojí a objem vysychá. Breakout je den, kdy z té base odejde nahoru.

A tady rozhoduje objem. Chci vidět objem aspoň 1,5× průměru — nejlíp největší objemovou svíčku za posledních pět až deset dní. Průraz bez objemu je jen cena, která se zatoulala nahoru. Průraz s objemem je někdo, kdo kupuje.

Pullback chce objem stažený — do korekce nikdo netlačí. Breakout ho chce expandovaný. Nejsou to dvě varianty téhož, jsou to protichůdné podmínky.

Reclaim: návrat nad pásmo

Třetí setup, který hledám každý den ve svém screeneru.

Akcie zavře pod pásmem — struktura se na chvíli rozbije — a pak se nad něj vrátí. Ti, kdo prodali pod pásmem, se mýlili, a cena to dává najevo.

Tady nohy růst nemusí, cena přece pod pásmem byla. Chci ale, aby pásmo pořád mířilo nahoru, nebo se jen zploštilo. Když míří dolů, není to reclaim. Je to odraz v klesajícím trendu.

Reclaim je riskantnější než pullback, protože struktura už jednou selhala. Chci proto vidět, že se cena nad pásmem udrží — že nad ním zavírá, ne jeden den nad a druhý zase pod.

PEG: post-earnings gap

Tenhle setup mám nejradši.

Společnost ohlásí výsledky a akcie druhý den gapne nahoru — otevře vysoko nad včerejším zavřením, na velkém objemu. To není náhodný pohyb. To je trh, který během jedné noci přecenil celou firmu.

Podmínka rostoucího pásma tu neplatí. Gap je nová informace a průměry ho doženou až za pár dní.

Nekupuju ten den. Po takovém gapu akcie často pár dní až týdnů jde stranou nebo se vrací. Kupuju, když se vrátí k podpoře — do oblasti gapu, kde začal pohyb. Ti, kdo po výsledcích kupovali, tam mají svou cenu a často ji brání.

Proč to funguje: gap po výsledcích je nová informace, ne jen technika. Když se cena vrátí k místu, kde ta informace přišla, a podrží, kupuješ tu samou zprávu za lepší cenu. Když podporu prorazí, trh gap odmítl — a to je jasný důvod být venku.

Souvisí to s jednou z nejdéle známých anomálií na akciovém trhu: PEAD — post-earnings-announcement drift. Akcie, které překvapí výsledky, mají tendenci pokračovat stejným směrem ještě týdny až měsíce po oznámení — trh novou informaci nezpracuje za jeden den, ale postupně. Výzkum se ale týká překvapení ve výsledcích, ne gapů jako takových, a v posledních desetiletích efekt slábne. Beru to jako vysvětlení, proč to dává smysl, ne jako důkaz.

Podle vlastních pravidel bych ho ale nevzal. RS Rating je 53,6 — pod 80. SMA 200 neroste. A stop pod minimem dne (19,83) by od vstupu nad velkou zelenou svíčkou (kolem 22) byl zhruba 2,2 $, tedy asi 1,4 ATR (ATR 1,52). Ukazuju ho kvůli tvaru, ne jako obchod.

30min pivot

Denní graf mi řekne, na kterou akcii se dívat. Kdy a za kolik ji koupit, řeším až na 30minutovém grafu.

Proč nevstupuju na denním grafu

Denní svíčka je velká. Kdybych dal stop pod její dno, byl by daleko od vstupu a při stejném riziku by pozice musela být malá. Na 30minutovém grafu je stop mnohem blíž.

Vstupní cena a stop spolu určují 1R — kolik na obchodě riskuju. Čím přesněji vstoupím, tím víc R mi stejný pohyb ceny vydělá.

Pivot je první zelená svíčka

Cena udělá pullback ke klíčovému klouzavému průměru nebo k podpoře. Na 30minutovém grafu čekám, až přestane padat. První zelená svíčka je pivot.

Vstup: když cena protne vrchol té zelené svíčky. Kam dám stop, je o kousek níž.

Na zavření dne tady nečekám — denní zavření, které setup potvrdilo, jsem viděl už předchozí večer. Když cena vrchol pivotové svíčky neprotne, nekupuju.

Druhý příklad je FIVN výš, u PEG.

Prvních 30 minut neobchoduju

Pivot, který se objeví v první půlhodině po otevření, nekupuju. Otevření je nejdivočejší část dne: spouští se stopy z předchozího dne, přichází otevírací objem a cena se otáčí sem a tam. První zelená svíčka se v tom objeví a hned zase zmizí — a stop, který jsem si pod ni dal, jsem už zaplatil.

Po půlhodině se trh zklidní a je vidět, kde korekce doopravdy končí. Nejlíp mi pivot funguje až v odpolední části seance, kolem 18:00 až 18:30 pražského času; proč, je v model booku.

Stejná půlhodina platí i pro pozice, které už mám: co s nimi dělám, když akcie otevře gapem dolů, je v kapitole Výstupy.

Kam dávám stop

Mám tři možná místa:

• pod 30min pivot — pod minimum pivotové svíčky. Tohle je výchozí.
• pod minimum dne (low of the day) — když je pivot tak blízko, že by ho podjel běžný šum.
• pod minimum předchozího dne (low of the previous day) — u rychlých akcií, které dnešní minimum pravidelně podjíždějí.

A jedno pravidlo platí vždycky: stop nesmí být dál než 1 ATR od vstupu. ATR tu znamená ATR(14) z denního grafu. Ne to, které ukazuje 30minutový graf — to je mnohem menší. Když by stop musel být dál, nevstupuju.

Těsný stop má dvě strany

Za stejné riziko koupím víc kusů. Kolik smím na obchodě riskovat, určuje progressive exposure. Počet kusů je to riziko vydělené vzdáleností ke stopu — čím blíž stop, tím víc kusů. Pozor, co to dělá v dolarech: se stopem 2 % pod vstupem je pozice s rizikem 1 % účtu polovina účtu.

A častěji mě to vyhodí. S tím počítám. Ztráta je malá, a když setup pořád platí, můžu vstoupit znovu na dalším pivotu.

A stop není pojistka proti gapu. Když akcie přes noc — typicky po výsledcích — otevře pod stopem, prodám až tam a ztráta je větší než 1R.

Když pivot prošvihnu, nehoním to

Koupit na 25 se stopem pod minimem dne (22,75) znamenalo stop 2,33 $ — skoro celé denní ATR (2,46) a přes 9 % pod cenou. Na hraně pravidla, a hlavně už to nebyl vstup na pivotu, ale honění ceny. Na pivotu by stop byl pár procent. Ten jsem prošvihl. Setup byl, obchod ne. Nechal jsem to být.

Otestuj si to sám

Všechno v téhle kapitole je moje zkušenost a heuristika, kterou sdílí hodně swingových traderů — ne statisticky ověřené pravidlo. Nemám tabulku, která by dokázala, že pullback k EMA21 vychází častěji než k SMA 50, nebo že první pullback po novém ATH je lepší než třetí. Projdi si vlastní trading journal nebo model book a spočítej si, co ti vychází. Co funguje mně, nemusí sedět tvému stylu, timeframu ani tvé toleranci k falešným startům.

A ještě jedna věc: všechno se vyvíjí. VCP, cup with handle, průraz pivotu z učebnice — dnes je zná každý, kdo si přečetl jednu knihu. Když na stejný vzor čeká celý trh, přestává fungovat tak čistě jako dřív: průrazy se prodávají do síly, falešných průrazů přibývá a vstup „podle knihy” přichází pozdě. Proto nemá smysl se k jedné taktice vstupu upnout navždy. Hledám nové, dřívější nebo méně zjevné způsoby, jak do stejného setupu vstoupit — 30min pivot je jeden z nich — a průběžně si ověřuju, jestli to, co fungovalo před rokem, funguje pořád. Edge není něco, co jednou najdeš a máš. Je to něco, co se musí pořád hledat znovu: číst, studovat grafy, zkoušet a zahazovat, co přestalo fungovat. Kdo se přestane učit, obchoduje včerejší trh.

Co s tím teď udělat

Otevři si graf, najdi si dvacet pullbacků podle téhle definice a projdi je jeden po druhém. Dvě věci uvidíš skoro určitě. První — kolik z nich vypadá úplně jinak, než sis představoval, když jsi to četl. Druhá — jak často je rozdíl mezi „dotkl se pásma” a „prorazil pásmo” otázkou jednoho jediného zavření.

Co s pozicí dělám po vstupu — posun stopu na nákupní cenu, trailing a kdy končím — je v kapitole Výstupy. Víc grafů je v model booku.

Aktualizováno 14. září 2026

Vzdělávací obsah a historická měření. Není to investiční doporučení ani analýza investičních příležitostí. Minulé výsledky nezaručují budoucí výnosy a obchodování s cennými papíry nese riziko ztráty.