Pásmo EMA21
Většina lidí kreslí na graf jednu EMA21 a ptá se, jestli je cena nad ní. Na tu otázku se dá odpovědět ano/ne — a přesně proto je k ničemu.
Většina lidí kreslí na graf jednu EMA21 a ptá se, jestli je cena nad ní, nebo pod ní. To je otázka, na kterou jde odpovědět ano/ne — a přesně proto je k ničemu. Cena se kolem jedné čáry motá, protíná ji tam a zpátky, a ty ze dne na den měníš názor.
Tři průměry místo jednoho
Struktura, ze které tady všechno vychází, používá tři EMA délky 21, ale každou na jiné řadě: na maximech, na zavíracích cenách a na minimech. Dohromady nedávají čáru, ale pásmo.
To pásmo má tu vlastnost, že se ho nedá „těsně minout”. Cena buď zavře nad ním, nebo v něm, nebo pod ním. Tři stavy místo jednoho binárního přepínače — a každý z nich znamená něco jiného:
- Zavření nad pásmem — trend běží, přikláním se k němu
- Zavření v pásmu — korekce, která zatím nic nerozbila, i když knot sjel pod pásmo
- Zavření pod spodní nohou pásma — struktura je porušená, tohle už není ten obchod, do kterého jsem šel
Rozhoduje zavření, ne knot. Tahle definice platí v celé příručce.
Od Saty Ribbonu k jednomu pásmu
K tomuhle tvaru jsem se dostal přes Saty Ribbon — cloud z EMA 8, 21 a 34. Ten ukazuje víc, ale taky se z něj dá vyčíst skoro cokoli, a to je problém. Když se máš rozhodovat podle několika barev, rozhodneš se podle té, která zrovna podpoří, co chceš udělat.
Zjednodušil jsem to na jediné pásmo kolem jedenadvacítky. Ne proto, že by osmička a čtyřiatřicítka nefungovaly, ale proto, že jedno pásmo se dá číst pořád stejně — každý den podle stejného pravidla. Víc barev se dá vyložit tak, jak se ti to zrovna hodí.
Osmičku na grafu nechávám jako doplněk — v checklistu deníku se ptám, jestli je nad pásmem. Strukturu ale čtu jen z pásma.
Kdy je struktura „rostoucí”
Samo pásmo nestačí. Cena může být nad ním a pásmo přitom mířit dolů — to je odraz uvnitř sestupného trendu, ne pokračování vzestupného.
Proto k němu patří druhá podmínka: všechny tři průměry musí růst. Ne jeden, ne dva. Všechny tři. U pullbacku a breakoutu je to nutná podmínka. Reclaim a PEG mají svou — obě jsou v kapitole o vstupech.
Jak ji používají jinde — a proč jinak než já
Jednadvacítka není nic, co bych vymyslel. Je to jeden z nejpoužívanějších průměrů ve swingu a stojí za to vidět, k čemu slouží jinde.
Mike Webster o ní psal pro IBD a rozebírá ji taky na grafech, ve dvou videích. Jak to z nich chápu já: desítka je na držení moc těsná, padesátka moc volná, jednadvacítka mezi nimi.
Podstatné ale je, k čemu ji používá. Ne ke vstupu. K držení. Pravidlo zní zhruba takhle: drž vítěze, dokud nezavře pod jednadvacítkou.
A argument pro něj je upřímný: nikdy neprodáš na vrcholu, ale výrazně omezíš, kolikrát tě z pozice vytřepe. Přesná slova a příklady si přečti a pusť u něj — tohle je můj převyprávěný výtah.
A tohle je pro mě osobně nepříjemné
Tenhle web má celou kapitolu o tom, že jsem zavřel 103 obchodů ve stejný den, kdy jsem do nich vstoupil. Medián nejvyšší ceny, na kterou se dostaly během 21 obchodních dní, byl +6R.
Webster popisuje přesně to pravidlo, které mi chybělo. Jednu čáru, jedno kritérium, žádné rozhodování v reálném čase. Neměl jsem ho, a stálo mě to hodně. Dnes ho mám — zavření pod spodní nohou pásma je jeden z mých výstupů.
Jednadvacítka je tedy u mě obojí: vstupní struktura i výstupní pravidlo. Dvě různé otázky, na které ta samá čára odpovídá.
Co je tady navíc
Pásmo místo čáry — tři průměry místo jednoho, takže se dá odlišit „dotkl se” od „prorazil”. Právě na tom rozdílu stojí všechny setupy.
Co si z toho odnést
Pásmo není indikátor, který by dával signály. Je to stavový popis — říká, v jakém režimu se akcie nachází, a tím rozhoduje, jestli se vůbec smím dívat po vstupu. Samotné signály jsou věc dalších kapitol; tahle staví jazyk, kterým se o nich dá mluvit.
Zdroje a inspirace
Aktualizováno 14. září 2026
Vzdělávací obsah a historická měření. Není to investiční doporučení ani analýza investičních příležitostí. Minulé výsledky nezaručují budoucí výnosy a obchodování s cennými papíry nese riziko ztráty.